Přírodniny z vycházky

Z minulé vycházky do lesa jsme si přinesli nějaké žaludy (jsou jiné než z normálního dubu - jsou kulaté a velké), kaštany, šípky a spoustu kamínků, ulitek, kytiček a pod.
Protože jsem měla jinou práci, dostala jsem k nim až včera.
Mám ráda podzimní plody, které si každoročně vystavuji, ale letos se nějak do toho tvoření nemohu dostat, takže výsledek je - no, prostě zase takový neumělý. Ale i tak jsem ráda, že aspoň nějakou pozdimní výzdobu máme.



Podzimní košík




Tu ulitku jsem tam MUSELA dát, protože ji našla Maruška a trvala na tom, aby tam byla



Oblíbené dýně na schodišti

První školní měsíc za námi!

Dvojčata se na školu strašně těšila. Bohužel nadšení vydrželo cca 14 dní, než oba pochopili, že je to především každodenní povinnost a že i po škole je nutné se ještě učit. I když - učit se -je to zatím jenom hra, ale stejně... už je to povinnost.
Zatím bojujeme docela dobře - děckám se paní učitelka líbí, dokázala si je získat svým motivačním systémem nálepek krtečka a zatím po nich nechce nic, co by už neuměli.
I přesto je někdy takové psaní úkolů bojovka. Mají - na můj vkus - příliš mnoho učebnic a cvičebnic, příliš mnoho desek a různých pomůcek. Samozřejmě vše ve dvojím provedení a občas se nám to pomíchá. Neustále řeším, kdo komu vzal kterou pastelku a gumu (a to je mají všechny podepsané!) a kde kdo má který sešit. A když se do toho přidá ještě starší brácha páťák, tak to fakt nevím, kde mi hlava stojí.
Takže první měsíc je za námi a jedeme plnou parou dál! .-)



Maximální soustředění :-)




Za toto asi "krteček" nebude, ale snaha fakt byla :-)



Tak nám začal podzim

22. září 2012 začal astronomický podzim. Počasí nás sice trošku mate, ale zejména ráno je již hodně cítit, že podzim je tu.
I přes nízké teploty a mnohdy ošklivé počasí (to nás ještě čeká) mám podzim ráda - především tu nádhernou paletu barev, záplavu barevného listí, sladké šťávy z hrušek a jablek, optimisticky oranžovou barvu dýní a vůni ohníčků.
Několik let máme takovou podzimní hitparádu věcí, které rozhodně nesmíme zmeškat. Takže už se moc těším, až letos budeme s dětmi:

• sbírat kaštany, žaludy a barevné listy a pak z nich vyrábět zvířátka, postavičky a různé koláže
• aranžovat z větviček šípků, planých švestek a jiných přírodnin
• sbírat a trhat jablka příp. hrušky
• účastnit se vinobraní na Moravě
• rozdělávat ohýnek a zkoušet péct brambory (zase to skončí u buřtů, ale vždycky máme dobrou vůli)
• rozdělávat v krbu oheň
• péct štrůdly z jablek, hrušek, hroznů
• vyrobit si pečený čaj
• hrabat listí a čistit zahradu a připravovat ji na zimu
• dlabat dýně a vyrábět z nich strašidýlka, které budou svítit celou noc
• sušit semena z dýní a pak je louskat
• účastnit se svatomartinskéholampionového průvodu
• .....

.... prostě je toho hodně, co chceme letošní podzim stihnout.





Mezi létem a podzimem




Bylo mi líto odkvetené slunečnice vyhodit - i tak se mi zdají být hezké




Šípky - moje srdeční záležitost




Svíčky pro podzimní večery


Jaké aktivity máte s podzimem spojeny Vy?

Přeji všem krásný barevný podzim :-)

Ve znamení oranžové

Jak jsem již avizovala, převládající červenou barvu dekorací na podzim nahradí oranžová. Jednak jsem ji vždycky opomíjela, (a přitom je to barva, která dokáže energizovat), ale hlavně proto, že miluji dýně, dýněčky a lampiónky (mochyně).
Oranžová také k podzimu patří - od žlutých tónů až k vínovým - každý odstín je v přírodě na podzim k mání (takže ne všechny červené věci musí pryč :-)
Jak lampiónky, tak dýně mám z našich zahrádek - dýně od mamky, lampiónky mi rostou na zahrádce v mém bývalém bydlišti. Musím je zavčas sklidit a usušit, abych měla dekoraci i na vánoce.
Ale protože je to barva dost agresivní, musím s ní opatrně. Naštěstí je tu pořád bílá, která se fakt nikdy neomrzí - aspoň mě ne.



Chmelový věneček s mochyní




Slunečnice jsem dostala od švagrové Heleny




Kytička od tety Heleny pro Marušku k svátku



Smutné výročí

Dneska je to na den přesně, co nás opustila naše babička Eli, manželova maminka. Bylo to jako blesk z nebe - měla tolik plánů do budoucna! Manžel se z toho doteď nevzpamatoval, děti ještě teď občas zapláčou :-(

Protože jsem věděla, jak moc nás to bude bolet, původně jsem to výročí chtěla "přejít" nebo zasklít - prostě - ignorovat. Ale stejně tomu člověk neuteče. Takže jsem rozsvítila svíčku a neustále opakuji: "Babičko, odpočívej v pokoji. Děkuji Ti. Přimlouvej se za nás." Nevím, jestli to stačí, ale mě to pomáhá.

Odpočinutí lehké dej jí, ó Pane! A světlo věčné ať jí svítí. Ať odpočívá v pokoji. Amen.

Červenou nahradí na podzim oranžová

První školní den dvojčat