 |
| Minivýprava na Týřově |
 |
| Hladomorna |
 |
| Děti v hladomorně |
 |
| Vyhlídka na ostrohu nad řekou |
neděle 20. května 2012
Nedělní výlet na Týřov
sobota 19. května 2012
Židovský hřbitov v Oseku
Většina židovských náboženských obcí má svůj vlastní hřbitov. V minulosti musela s jeho založením souhlasit feudální vrchnost, proto židovské hřbitovy bývaly často daleko od vesnice nebo města, aby je ostatní obyvatelé „neměli na očích“. Někde směl být takový hřbitov založen jen na opovrhovaném místě, například v sousedství popraviště.
Základem židovských pohřebních zvyklostí je prastará zásada nenarušitelnosti hrobů. Ostatky zemřelých mají jednou provždy zůstat na místě, kde byly pohřbeny. Pokud plocha hřbitova nedostačovala a Židé ji nesměli rozšířit, navážela se na staré hroby silná vrstva hlíny. Další zemřelí pak byli pohřbíváni nad původními hroby a vedle nových náhrobků se zasazovaly i náhrobky původní. Tak se na některých rozlohou malých hřbitovech navršilo během staletí i několik vrstev hrobů a došlo k nápadně hustému nahromadění náhrobků.
Obvyklým náhrobkem býval deskový kámen zapuštěný kolmo do země(stéla). Může být pokrytý pouze písmem, ale mnohé z náhrobků bývají nápadné ozdobným tvarem i vyhloubenými či vypouklými ornamenty a symboly. Židovské náhrobní nápisy bývali od nejstarších dob výhradně v hebrejském jazyce a písmu. Až od poloviny 19. století se objevují náhrobky dvojjazyčné (hebrejsko–německé nebo hebrejsko-české). Skoro vždy ale na posledním řádku najdeme pět hebrejských písmen TNCBH, zkratku tradiční náhrobní formule, citující hebrejskou Bibli:„Ať je jeho (její) duše zahrnuta do svazku živých“.
Podle starého židovského zvyku se na hřbitov nenosí květiny, ale na náhrobky se pokládají kamínky. Tento zvyk připomíná pohřby ve starověkém Izraeli, kdy byly hroby pokrývány velkými kameny na ochranu proti zvěři.
Převzato z Dómského zpravodaje, farnost Olomouc
Základem židovských pohřebních zvyklostí je prastará zásada nenarušitelnosti hrobů. Ostatky zemřelých mají jednou provždy zůstat na místě, kde byly pohřbeny. Pokud plocha hřbitova nedostačovala a Židé ji nesměli rozšířit, navážela se na staré hroby silná vrstva hlíny. Další zemřelí pak byli pohřbíváni nad původními hroby a vedle nových náhrobků se zasazovaly i náhrobky původní. Tak se na některých rozlohou malých hřbitovech navršilo během staletí i několik vrstev hrobů a došlo k nápadně hustému nahromadění náhrobků.
Obvyklým náhrobkem býval deskový kámen zapuštěný kolmo do země(stéla). Může být pokrytý pouze písmem, ale mnohé z náhrobků bývají nápadné ozdobným tvarem i vyhloubenými či vypouklými ornamenty a symboly. Židovské náhrobní nápisy bývali od nejstarších dob výhradně v hebrejském jazyce a písmu. Až od poloviny 19. století se objevují náhrobky dvojjazyčné (hebrejsko–německé nebo hebrejsko-české). Skoro vždy ale na posledním řádku najdeme pět hebrejských písmen TNCBH, zkratku tradiční náhrobní formule, citující hebrejskou Bibli:„Ať je jeho (její) duše zahrnuta do svazku živých“.
Podle starého židovského zvyku se na hřbitov nenosí květiny, ale na náhrobky se pokládají kamínky. Tento zvyk připomíná pohřby ve starověkém Izraeli, kdy byly hroby pokrývány velkými kameny na ochranu proti zvěři.
Převzato z Dómského zpravodaje, farnost Olomouc
pátek 18. května 2012
Pažitka
Už od dětství jsem pažitku neměla ráda, ani její chuť, a ani její vůně se mi nelíbila. V naší zahrádce u domu (cca 60 m2) toho roste málo a ještě míň k jídlu. Za těch pár let, co zahrádku máme se z původních 3 kotoučků pažitky rozrostla na 4 velké koláče. Kolemjdoucí nám ji závidí, ale naše rodina ji neocení. Ocením ji pouze já a to jenom v době, kdy pažitka kvete - to je pak nádhera. Ty něžné, fialovorůžové květy vynahradí to, že po většinu roku pažitka "jenom zabírá místo".
pondělí 14. května 2012
Výstava Máme rádi zvířata...
... u příležitosti 45. výročí založení MŠ v Litni.
Děti na výstavu tvořily téměř od vánoc. Každou středu mi Maruška hlásila, co na výstavu ve výtvarném kroužku vytvořily.
Výstava byla moc hezká - bylo vidět, že paní učitelky ví, co dělají a že to dělají s láskou.
Samozřejmě jsem nesměla opominout ani jedinný exponát, který Maruška nebo Jurášek vytvořili. Dokonce k prohlídce zlanařili i tatínka a taktéž mu vše dopodrobna vysvětlili.
Maruška s Juráškem jsou ve školce poslední rok a před nimi tam chodil i Honzík. Školka je to moc hezká a hlavně s milým učitelským kolektivem. Děti tam chodí rády a určitě se jim bude stýskat, jako se stýská po školce Honzíkovi.
Děti na výstavu tvořily téměř od vánoc. Každou středu mi Maruška hlásila, co na výstavu ve výtvarném kroužku vytvořily.
Výstava byla moc hezká - bylo vidět, že paní učitelky ví, co dělají a že to dělají s láskou.
Samozřejmě jsem nesměla opominout ani jedinný exponát, který Maruška nebo Jurášek vytvořili. Dokonce k prohlídce zlanařili i tatínka a taktéž mu vše dopodrobna vysvětlili.
Maruška s Juráškem jsou ve školce poslední rok a před nimi tam chodil i Honzík. Školka je to moc hezká a hlavně s milým učitelským kolektivem. Děti tam chodí rády a určitě se jim bude stýskat, jako se stýská po školce Honzíkovi.
neděle 13. května 2012
Svátek matek 2012
... jsme omylem oslavili už o týden dříve :-)
 |
| Kytička od dětí |
 |
| Kytička od Marušky |
sobota 12. května 2012
Čas rozkvetlého šeříku
U domu máme obrovský šeřík. Každý rok čekám, kdy konečně rozkvete. Opojná vůně se šíří přes otevřené balkonové dveře až do ložnice, světle fialová barva přitahuje oči.
Kvete ale opravdu krátce - zato intenzivně. Bohužel po zbytek roku si ho - chudáčka - nikdo ani nevšimne.
pátek 11. května 2012
Květnové dekorace
V jednoduchosti je síla - něco na tom bude. Schovala jsem velikonoční výzdobu a nechala jenom jednoduché dekorace.
neděle 6. května 2012
Superúplněk 2012
V něděli, přesně v 5:35 sředoevropského času byla vzdálenost měsíce od Země 355 956 Km - proto byl úplněk nejbližší v několika následujících letech.
http://zpravy.idnes.cz/cesko-ceka-neobvykle-velky-uplnek-dl9-/domaci.aspx?c=A120505_133920_domaci_hv
Cca v 5:15 ráno jsem se zničehonic vzbudila. Měla jsem strašnou žízeň, tak jsem se vydala na zbytek Fanty do ledničky. Přitom jsem zahlédla oknem úplněk. Neodolala jsem, a vytáhla foťák. Mé snímky nejsou t
ak úchvatné, jako snímky na idnes.cz, ale i tak to byl moc hezký - a také tajuplný - pohled.
http://zpravy.idnes.cz/cesko-ceka-neobvykle-velky-uplnek-dl9-/domaci.aspx?c=A120505_133920_domaci_hv
ak úchvatné, jako snímky na idnes.cz, ale i tak to byl moc hezký - a také tajuplný - pohled.
 |
| 6/5/2012 v 5:20 ráno |
 |
| 6/5/2012 v 5:25 ráno |