Po půlroce zpět v lomu Kobyla

V sobotu jsem to už nemohla s nemocným Juráškem doma vydržet. Má totiž angínu a má být v klidovém režimu doma. V praxi to vypadá tak, že se neustále všichni tři rvou, jsou zplavení jako koně a o klidovém režímu nemůže být ani řeč.
Proto jsem se rozhodla, že malá nenáročná procházka nemůže uškodit. Navíc náš pohodlný tatínek raději dlouho přemýšlí, jak si pohybovou aktivitu co nejvíce zkrátit, proto našel "novou" cestu do lomu: prakticky se přijede až k ústí tunelu autem a nemusí se udělat ani krok.
Takže jsme vyrazili. Ale ouha: neuvědomila jsem si, že je po dešti, horký den a tudíž velké roje komárů. Za chvíli jsme byli dožraní až běda. Tatinek nevydržel a prchnul zpět do auta, že nám nadjede a vyzvedne si nás na druhé straně naučné stezky. Já s dětmi jsem to došla nahoru.


Při ústí tunelu do lomu Kobyla




Maruška u jezírka plného komárů




Před jeskyní




Hysterický tatínek těsně před prchnutím zpět do bezpečí auta




V jeskyni




Maruška v zasypanané jeskyňce




Nezbytné "geologické" kladívko a Honzíkův výzkum