Letošní pečení perníčků

Každý rok na první adventní sobotu pečeme perníčky. Letos jsme to museli kvůli šachovému turnaji trošku urychlit a pečení jsme realizovali dneska po škole. Děti dostaly omluvenku z družiny a strašně moc se těšily až to konečně vypukne. Samozřejmě, že mouka byla VŠUDE! Fakt. :-)
Samozřejmě, že se neustále přetahovaly o formičky (většina je jich dvojmo nebo dokonce trojmo). Ale nakonec jsme si to užili. A navíc, perníčky se docela povedly. A ještě jsou i navíc dobré (což ovšem já nekvituji s povděkem, protože vzorků povážlivě ubylo!!!). Také jsem se dozvěděla, že jak Honzík, tak dvojčata slíbili spolužákům, že jim perníčky přinesou, takže zítra vypravím děti a tatínka na šachy, budu držet palce doma a mezitím si sama upeču další várku. Věříte, že se na to docela těším? :-)

Někdy zítra nebo pozítří nás čeká zdobení - to bude taky úžasné. Naše děti - vlastně všechny děti - milují barevné cukrové zdobení. Takže krásně nazdobený perníček v jejich podání je olepený barevným máčkem, hvězdičkami, vločkami... a čím víc, tím líp .-) No uvidíme, jak se nám to povede... :-)

Už je za dveřmi ...

... samozřejmě Advent!

Ale ještě než si vystavím letošní adventní věnec (no, věnec - letos to věnec prostě není, ale čtyři svíčky má!) a ostatní výzdobu, ještě si chci naposled užít té chvilky těsně před tím :-) Já vím, je to divné, ale já se ráda napínám a oddaluji :-))

Takže přeji všem krásné poslední předadventní dny, a spoustu kreativních nápadů. Strašně moc se těším, až si v neděli večer skouknu Vaše adventní věnce na webu!

Vánoční hvězdy

...tentokrát s předstihem. Nejsem zastánce "zrychlování" času - vánoční dekorace už říjnu, velikonoční vajíčka sotva vánoční stromek opadá..., ale tentokrát jsem neodolala a zcela typický symbol vánoc jsem si pořídila ještě před začátkem adventu. Prostě jsem je tam nemohla nechat .-)

"Vánoční tvoření" našich zlatíček...

... je většinou o nervy. :-) Vždycky chtějí dělat jednu věc oba najednou (jasně, dvojčata!) a také vždycky najednou oba potřebují pomoci.
A ten úúúúžasný nepořádek - přímo bordel-, který při tom dokáží nadělat!
Jako dneska: Maruška si vyprosila v obchodě na vzduchu tvrdnoucí modelínu s kamenným efektem. Bohužel její konzistence je spíše drolivá a moc dobře se s ní nepracuje. Korálky, které z toho chtěla udělat, jsme navlékaly na špejli strašně dlouho a vůbec netuším, jestli se po uschnutí spíše nerozpadnou.
A do toho náš Jurášek, který tvoří strašně rád, protože má rád hlínu, hmotu, plastelínu a ...patlání a dělání nepořádku :-)
Nakonec jsme ze zbytků modelíny vykrájeli andělíčky - využijeme k další vánoční výdobě.

Takže vyrobeno již máme, a teď ten úklid. Děti sice pomáhají, ale hmota je po celé kuchyni, na jejich punčoškách, prostě všude. Úklid zabral delší dobu než tvoření .-)

Musím se uklidnit pohledem do zeleně, ale protože náš pozemek skýtá zeleně až moc (plevel dosud nezhynul a to mne spíš rozčílí než uklidní), zírám vždy na své bylinkové truhlíky na okně u dřezu. Stačí si utrhnout lísteček rozmarýnu, promnout v prstech a přivonět - a člověk se hned zklidní :-)

I přes všechen nepořádek jsem za chvíle strávené při práci s dětmi vděčná - na starším synovi vidím, jak rychle utečou :-(
Uvidíme, jestli ještě i letos Honzíka (11 let) nalákám na pečení perníčků, které máme nachystáno na první adventní sobotu!

MS Čech v šachu do 8 let - Hrdoňov 2012

... ne, že by se nějak moc dařilo, ale děti si to úžasně užily :-)



Jurášek i Maruška bojují "jako lvi"





I táta a Honzík si zahráli - OPEN FONTANA



První letošní vánoční tvoření...

... ale zatím jenom Maruščino.

Minulý víkend byla u nás na návštěvě teta Hilda, která přivezla spoustu barevných korálků a hvězdicové šablony na tvoření. Marušku to hned nadchlo a ihned si začala hvězdičky navlíkat. Překvapila mne - na první pokus se mi to zdá docela dobré.

Další její tvoření se odehrává v kroužku keramiky. Už vím o adventním věnci, ale ještě jsem ho neviděla - asi to bude překvapení. Do keramiky začala chodit jednou týdně od září a strašně ji to baví. Zatím je okouzlená materiálem a plácá a plácá :-) - prostě "kvantita nad kvalitou". Ale jejich vedoucí Šárka říká, že to tak mají první rok všechny děti - prostě chtějí mít ihned výrobky, aby za nimi bylo něco vidět.

Takže Maruška se již na vánoce chystá a neustále postrkuje i mne, ale musím se přiznat, že jsem tento rok úplně bez inspirace a hlavně se mi do ničeho nechce. Nevím jestli je to tím, že jsme letos zažili až moc změn, nebo jenom únavou... Prostě letos to vypadá, jako bych se "zastavila".
Ale všimla jsem si, že na blozích "tvořitelek" se už vánočně ladí, takže třeba mne to taky chytne :-)

Přeji Vám všem hodně inspirace a krásných nápadů a výrobků!

Jeden tichý podzimní dušičkový večer

Dušičky 2012

Odpočinutí lehké, dej všem zemřelým, ó Pane. A světlo věčné, ať jim svítí. Ať odpočívají ve svatém pokoji. Amen.

Halloween se blíží...

... a s ním jedna důležitá rodinná událost. Před 11-lety se nám narodil syn Honzík. Protože máme prarodiče daleko, oslava se koná na několikrát, ale domácí oslava proběhla dneska.
Nemohu uvěřit, že je to už 11 let, kdy se nám život, příchodem toho malého svéhlavce, úplně obrátil vzůru nohama.

Bože, děkuji Ti, žes mi i přes můj odpor dal Honzíka a poté i dvojčata! Až teď vidím, jaký obrovský dar jsme od Tebe dostali a jak málo jsme si ho zasloužili. Dej, ať jsme našim dětem dobrými rodiči.

Protože bez strašidelné dýně nelze oslavu provést, i letos jsme poprvé dlabali. Zadání bylo jasné - sympatický, usměvavý strašák, kterého se nikdo nebojí .-)

Tak posuďte, jestli se to dětem povedlo:

Já jsem si konečně vyrobila "vázičku" z dýně, ale tentokrát jsem nepoužila živé květiny. Napíchala jsem tam přírodniny, jak mi přišly pod ruku.

Věřím, že i Vy si užíváte podzimu a doufám, že i přes první mrazíky ještě uvidíme i sluníčko.

Podzimní večery

Bohužel se meteorologům předpověď nevyplnila: 20 stupňů a sluníčko se u nás nekonalo. Naopak - šílená inverze, mlha celý den, zima a sychravo. V takových dnech dojde k užitku náš krb - mihotavé světlo, útulno a teplo - to dokáže ocenit celá rodina (dokonce i tatínek, který musel oheň udělat :-)



Kdo by neměl rád světlo svíček



Naše Maruška je už skoro týden nemocná a já z ní už skoro šílím. Neustále chce něco tvořit. Musím říct, že se snad s lepidlem v ruce narodila :-)
Dneska jsem už nevěděla, co vymyslet, tak jsem jí dovolila (protože je už snad zdravá a půjde do školy), aby si před domem posbírala trochu listí, a že něco vymyslíme.
Dotáhla domů půl košíku listí, takže jsme celý půlden obtiskovaly, lepily, barvily,  a zase lepily, kolážovaly...no prostě dělaly vše, co se jen s listím dá vymyslet. Bylo to moc fajn - Maruška je šikovná a práci si umí sama pěkně pochválit .-)

Protože listího poměrně dost zbylo, nakonec jsme si "spíchly" podzimní věneček.

Doufám, že se nám sluníčko ještě vrátí, protože na podzim neznám nic lepšího, než brouzdání ve spadaném listí a to je lepší za slunečného počasí než v dešti.:-)

Přeji hezký a slunečný podzim všem!

Všechny barvy podzimu



Všechny barvy podzimu




Barevné listí "jentak"




Oblíbené papričky a lampiónky



Vycházka na Děd a zapovězený vřes

Minulý víkend jsme si vyšlápli na Děd. Je to takový kopec s rozhlednou nad Berounem. Procházka byla dobrodružná, protože jsme se rozhodli, že spojíme příjemné s užitečným a nasbíráme houby. A kde jsou houbi, když je odpoledne a lesem prošla nejmíň stovka houbařů? No, jenom na velmi nedostupných místech. Polom, velký sráz, houští apod.
Nakonec jsme měli štěstí a našli jsme celkem TŘI!!! modřáky. Super! Akorát na polívku :-)
Nicméně já jsem si úlovek taky přinesla. Na rozcestí pod Dědem pracoval dřevorubec s motorovou pilou. Měl s sebou pejsky, kteří zaujali naše děti. Mne zaujal odřezek kmenu - pařízek - no spíše pařez! Musela jsem ho mít. Nejprve jsem váhala, zda si o něj říct dřevorubci, ale pak jsem ho prostě vzala do ruky a zkoušela ho narvat do batohu. Dřevorubec dělal s pochopením a s úsměvem, že to nevidí. Já ho prostě sprostě ukradla! :-( Ale nemohla jsem si pomoct - hned jak jsem ho uviděla, věděla jsem, jakou dekoraci z něho vytvořím! Já vím, že mne to neomlouvá, ale já ho prostě musela mít!
Nakonec jsem ten pařez, který váží víc než 10 kg, odsmýkala v batohu na zádech cca 4 km domů!
¨
Jenomže, moje vidina podzimní dekorace obsahovala vřes. VŘES, o kterém jsem se zařekla, že ho letošní podzim nekoupím!
Jasně, že ho koupím - a ihned! Bez vřesu to ani tento podzim nepůjde! :-)




Kluci na "místě činu"




Maruška s pejsky




10-ti kilový pařízek




Dekorace - pařez s vřesem




Krásný vřes - symbol podzimu

Přeji Vám všem krásný, kreativní podzim! :-)

Třetí narozeniny blogu

Na svátek sv. Václava jsem si před třemi lety začala psát "deníček". Protože to byl opravdu deníček, byl dlouho neveřejný. Teprve časem, až jsem pochopila, že ne vše, co mne v životě (špatného) potkalo, je hodno zaznamenání, rozhodla jsem se, že to bude pozitivní deníček. A že ho také můžu zveřejnit (celou věčnost jsem věnovala vracení depresivních příspěvků zpátky do konceptů :-)
Ne vždy se mi podaří úplně pozitivní zápis - ostatně, některé špatné nebo zlé věci z života vymazat úplně nelze, ale snažím se, abych každý den měla "svůj střípek štěstí", který si zapíšu na blog.

Takže takto mám zaznamenán již třetí rok - a že se za ty tři roky v mém životě odehrálo změn :-)

Také si sem umísťuji fotky z mých pokusů o tvoření. Líbí se mi aranžování květin, přírodnin a staré - tedy vintage .-) - věci, které mohu k aranžování využít. Sice se mi doma hromadí nádherné kousky (podle mne) nebo také "staré krámy" (dle manžela), ale pokaždé žasnu nad úžasnou prací našich předků, ať je to u věcí z porcelánu, hliníku, cínu nebo dřeva.
Moje mamka sice říká, že mám talent po ní, ale samozřejmě mé aranžérské pokusy se s jejími mistrovskými díly nedají srovnat (škoda, že nemá svůj blog a realizuje se pouze výzdobou domácnosti, kostela a hrobů).

Pro letošní podzim jsem zvolila oražovou barvu výzdoby, ale žluťoučké macešky koupené ve slevě v OBI mne donutily tu oranžovu trošku narušit.



Tác z IKEA, forma na bábovku z pozůstalosti babi Eli, dýně od mamky a macešky z OBI - podzim u nás :-)



Přírodniny z vycházky

Z minulé vycházky do lesa jsme si přinesli nějaké žaludy (jsou jiné než z normálního dubu - jsou kulaté a velké), kaštany, šípky a spoustu kamínků, ulitek, kytiček a pod.
Protože jsem měla jinou práci, dostala jsem k nim až včera.
Mám ráda podzimní plody, které si každoročně vystavuji, ale letos se nějak do toho tvoření nemohu dostat, takže výsledek je - no, prostě zase takový neumělý. Ale i tak jsem ráda, že aspoň nějakou pozdimní výzdobu máme.



Podzimní košík




Tu ulitku jsem tam MUSELA dát, protože ji našla Maruška a trvala na tom, aby tam byla



Oblíbené dýně na schodišti

První školní měsíc za námi!

Dvojčata se na školu strašně těšila. Bohužel nadšení vydrželo cca 14 dní, než oba pochopili, že je to především každodenní povinnost a že i po škole je nutné se ještě učit. I když - učit se -je to zatím jenom hra, ale stejně... už je to povinnost.
Zatím bojujeme docela dobře - děckám se paní učitelka líbí, dokázala si je získat svým motivačním systémem nálepek krtečka a zatím po nich nechce nic, co by už neuměli.
I přesto je někdy takové psaní úkolů bojovka. Mají - na můj vkus - příliš mnoho učebnic a cvičebnic, příliš mnoho desek a různých pomůcek. Samozřejmě vše ve dvojím provedení a občas se nám to pomíchá. Neustále řeším, kdo komu vzal kterou pastelku a gumu (a to je mají všechny podepsané!) a kde kdo má který sešit. A když se do toho přidá ještě starší brácha páťák, tak to fakt nevím, kde mi hlava stojí.
Takže první měsíc je za námi a jedeme plnou parou dál! .-)



Maximální soustředění :-)




Za toto asi "krteček" nebude, ale snaha fakt byla :-)