První letošní vánoční tvoření...

... ale zatím jenom Maruščino.

Minulý víkend byla u nás na návštěvě teta Hilda, která přivezla spoustu barevných korálků a hvězdicové šablony na tvoření. Marušku to hned nadchlo a ihned si začala hvězdičky navlíkat. Překvapila mne - na první pokus se mi to zdá docela dobré.

Další její tvoření se odehrává v kroužku keramiky. Už vím o adventním věnci, ale ještě jsem ho neviděla - asi to bude překvapení. Do keramiky začala chodit jednou týdně od září a strašně ji to baví. Zatím je okouzlená materiálem a plácá a plácá :-) - prostě "kvantita nad kvalitou". Ale jejich vedoucí Šárka říká, že to tak mají první rok všechny děti - prostě chtějí mít ihned výrobky, aby za nimi bylo něco vidět.

Takže Maruška se již na vánoce chystá a neustále postrkuje i mne, ale musím se přiznat, že jsem tento rok úplně bez inspirace a hlavně se mi do ničeho nechce. Nevím jestli je to tím, že jsme letos zažili až moc změn, nebo jenom únavou... Prostě letos to vypadá, jako bych se "zastavila".
Ale všimla jsem si, že na blozích "tvořitelek" se už vánočně ladí, takže třeba mne to taky chytne :-)

Přeji Vám všem hodně inspirace a krásných nápadů a výrobků!

Jeden tichý podzimní dušičkový večer

Dušičky 2012

Odpočinutí lehké, dej všem zemřelým, ó Pane. A světlo věčné, ať jim svítí. Ať odpočívají ve svatém pokoji. Amen.

Halloween se blíží...

... a s ním jedna důležitá rodinná událost. Před 11-lety se nám narodil syn Honzík. Protože máme prarodiče daleko, oslava se koná na několikrát, ale domácí oslava proběhla dneska.
Nemohu uvěřit, že je to už 11 let, kdy se nám život, příchodem toho malého svéhlavce, úplně obrátil vzůru nohama.

Bože, děkuji Ti, žes mi i přes můj odpor dal Honzíka a poté i dvojčata! Až teď vidím, jaký obrovský dar jsme od Tebe dostali a jak málo jsme si ho zasloužili. Dej, ať jsme našim dětem dobrými rodiči.

Protože bez strašidelné dýně nelze oslavu provést, i letos jsme poprvé dlabali. Zadání bylo jasné - sympatický, usměvavý strašák, kterého se nikdo nebojí .-)

Tak posuďte, jestli se to dětem povedlo:

Já jsem si konečně vyrobila "vázičku" z dýně, ale tentokrát jsem nepoužila živé květiny. Napíchala jsem tam přírodniny, jak mi přišly pod ruku.

Věřím, že i Vy si užíváte podzimu a doufám, že i přes první mrazíky ještě uvidíme i sluníčko.

Podzimní večery

Bohužel se meteorologům předpověď nevyplnila: 20 stupňů a sluníčko se u nás nekonalo. Naopak - šílená inverze, mlha celý den, zima a sychravo. V takových dnech dojde k užitku náš krb - mihotavé světlo, útulno a teplo - to dokáže ocenit celá rodina (dokonce i tatínek, který musel oheň udělat :-)



Kdo by neměl rád světlo svíček



Naše Maruška je už skoro týden nemocná a já z ní už skoro šílím. Neustále chce něco tvořit. Musím říct, že se snad s lepidlem v ruce narodila :-)
Dneska jsem už nevěděla, co vymyslet, tak jsem jí dovolila (protože je už snad zdravá a půjde do školy), aby si před domem posbírala trochu listí, a že něco vymyslíme.
Dotáhla domů půl košíku listí, takže jsme celý půlden obtiskovaly, lepily, barvily,  a zase lepily, kolážovaly...no prostě dělaly vše, co se jen s listím dá vymyslet. Bylo to moc fajn - Maruška je šikovná a práci si umí sama pěkně pochválit .-)

Protože listího poměrně dost zbylo, nakonec jsme si "spíchly" podzimní věneček.

Doufám, že se nám sluníčko ještě vrátí, protože na podzim neznám nic lepšího, než brouzdání ve spadaném listí a to je lepší za slunečného počasí než v dešti.:-)

Přeji hezký a slunečný podzim všem!

Všechny barvy podzimu



Všechny barvy podzimu




Barevné listí "jentak"




Oblíbené papričky a lampiónky



Vycházka na Děd a zapovězený vřes

Minulý víkend jsme si vyšlápli na Děd. Je to takový kopec s rozhlednou nad Berounem. Procházka byla dobrodružná, protože jsme se rozhodli, že spojíme příjemné s užitečným a nasbíráme houby. A kde jsou houbi, když je odpoledne a lesem prošla nejmíň stovka houbařů? No, jenom na velmi nedostupných místech. Polom, velký sráz, houští apod.
Nakonec jsme měli štěstí a našli jsme celkem TŘI!!! modřáky. Super! Akorát na polívku :-)
Nicméně já jsem si úlovek taky přinesla. Na rozcestí pod Dědem pracoval dřevorubec s motorovou pilou. Měl s sebou pejsky, kteří zaujali naše děti. Mne zaujal odřezek kmenu - pařízek - no spíše pařez! Musela jsem ho mít. Nejprve jsem váhala, zda si o něj říct dřevorubci, ale pak jsem ho prostě vzala do ruky a zkoušela ho narvat do batohu. Dřevorubec dělal s pochopením a s úsměvem, že to nevidí. Já ho prostě sprostě ukradla! :-( Ale nemohla jsem si pomoct - hned jak jsem ho uviděla, věděla jsem, jakou dekoraci z něho vytvořím! Já vím, že mne to neomlouvá, ale já ho prostě musela mít!
Nakonec jsem ten pařez, který váží víc než 10 kg, odsmýkala v batohu na zádech cca 4 km domů!
¨
Jenomže, moje vidina podzimní dekorace obsahovala vřes. VŘES, o kterém jsem se zařekla, že ho letošní podzim nekoupím!
Jasně, že ho koupím - a ihned! Bez vřesu to ani tento podzim nepůjde! :-)




Kluci na "místě činu"




Maruška s pejsky




10-ti kilový pařízek




Dekorace - pařez s vřesem




Krásný vřes - symbol podzimu

Přeji Vám všem krásný, kreativní podzim! :-)

Třetí narozeniny blogu

Na svátek sv. Václava jsem si před třemi lety začala psát "deníček". Protože to byl opravdu deníček, byl dlouho neveřejný. Teprve časem, až jsem pochopila, že ne vše, co mne v životě (špatného) potkalo, je hodno zaznamenání, rozhodla jsem se, že to bude pozitivní deníček. A že ho také můžu zveřejnit (celou věčnost jsem věnovala vracení depresivních příspěvků zpátky do konceptů :-)
Ne vždy se mi podaří úplně pozitivní zápis - ostatně, některé špatné nebo zlé věci z života vymazat úplně nelze, ale snažím se, abych každý den měla "svůj střípek štěstí", který si zapíšu na blog.

Takže takto mám zaznamenán již třetí rok - a že se za ty tři roky v mém životě odehrálo změn :-)

Také si sem umísťuji fotky z mých pokusů o tvoření. Líbí se mi aranžování květin, přírodnin a staré - tedy vintage .-) - věci, které mohu k aranžování využít. Sice se mi doma hromadí nádherné kousky (podle mne) nebo také "staré krámy" (dle manžela), ale pokaždé žasnu nad úžasnou prací našich předků, ať je to u věcí z porcelánu, hliníku, cínu nebo dřeva.
Moje mamka sice říká, že mám talent po ní, ale samozřejmě mé aranžérské pokusy se s jejími mistrovskými díly nedají srovnat (škoda, že nemá svůj blog a realizuje se pouze výzdobou domácnosti, kostela a hrobů).

Pro letošní podzim jsem zvolila oražovou barvu výzdoby, ale žluťoučké macešky koupené ve slevě v OBI mne donutily tu oranžovu trošku narušit.



Tác z IKEA, forma na bábovku z pozůstalosti babi Eli, dýně od mamky a macešky z OBI - podzim u nás :-)



Přírodniny z vycházky

Z minulé vycházky do lesa jsme si přinesli nějaké žaludy (jsou jiné než z normálního dubu - jsou kulaté a velké), kaštany, šípky a spoustu kamínků, ulitek, kytiček a pod.
Protože jsem měla jinou práci, dostala jsem k nim až včera.
Mám ráda podzimní plody, které si každoročně vystavuji, ale letos se nějak do toho tvoření nemohu dostat, takže výsledek je - no, prostě zase takový neumělý. Ale i tak jsem ráda, že aspoň nějakou pozdimní výzdobu máme.



Podzimní košík




Tu ulitku jsem tam MUSELA dát, protože ji našla Maruška a trvala na tom, aby tam byla



Oblíbené dýně na schodišti

První školní měsíc za námi!

Dvojčata se na školu strašně těšila. Bohužel nadšení vydrželo cca 14 dní, než oba pochopili, že je to především každodenní povinnost a že i po škole je nutné se ještě učit. I když - učit se -je to zatím jenom hra, ale stejně... už je to povinnost.
Zatím bojujeme docela dobře - děckám se paní učitelka líbí, dokázala si je získat svým motivačním systémem nálepek krtečka a zatím po nich nechce nic, co by už neuměli.
I přesto je někdy takové psaní úkolů bojovka. Mají - na můj vkus - příliš mnoho učebnic a cvičebnic, příliš mnoho desek a různých pomůcek. Samozřejmě vše ve dvojím provedení a občas se nám to pomíchá. Neustále řeším, kdo komu vzal kterou pastelku a gumu (a to je mají všechny podepsané!) a kde kdo má který sešit. A když se do toho přidá ještě starší brácha páťák, tak to fakt nevím, kde mi hlava stojí.
Takže první měsíc je za námi a jedeme plnou parou dál! .-)



Maximální soustředění :-)




Za toto asi "krteček" nebude, ale snaha fakt byla :-)



Tak nám začal podzim

22. září 2012 začal astronomický podzim. Počasí nás sice trošku mate, ale zejména ráno je již hodně cítit, že podzim je tu.
I přes nízké teploty a mnohdy ošklivé počasí (to nás ještě čeká) mám podzim ráda - především tu nádhernou paletu barev, záplavu barevného listí, sladké šťávy z hrušek a jablek, optimisticky oranžovou barvu dýní a vůni ohníčků.
Několik let máme takovou podzimní hitparádu věcí, které rozhodně nesmíme zmeškat. Takže už se moc těším, až letos budeme s dětmi:

• sbírat kaštany, žaludy a barevné listy a pak z nich vyrábět zvířátka, postavičky a různé koláže
• aranžovat z větviček šípků, planých švestek a jiných přírodnin
• sbírat a trhat jablka příp. hrušky
• účastnit se vinobraní na Moravě
• rozdělávat ohýnek a zkoušet péct brambory (zase to skončí u buřtů, ale vždycky máme dobrou vůli)
• rozdělávat v krbu oheň
• péct štrůdly z jablek, hrušek, hroznů
• vyrobit si pečený čaj
• hrabat listí a čistit zahradu a připravovat ji na zimu
• dlabat dýně a vyrábět z nich strašidýlka, které budou svítit celou noc
• sušit semena z dýní a pak je louskat
• účastnit se svatomartinskéholampionového průvodu
• .....

.... prostě je toho hodně, co chceme letošní podzim stihnout.





Mezi létem a podzimem




Bylo mi líto odkvetené slunečnice vyhodit - i tak se mi zdají být hezké




Šípky - moje srdeční záležitost




Svíčky pro podzimní večery


Jaké aktivity máte s podzimem spojeny Vy?

Přeji všem krásný barevný podzim :-)

Ve znamení oranžové

Jak jsem již avizovala, převládající červenou barvu dekorací na podzim nahradí oranžová. Jednak jsem ji vždycky opomíjela, (a přitom je to barva, která dokáže energizovat), ale hlavně proto, že miluji dýně, dýněčky a lampiónky (mochyně).
Oranžová také k podzimu patří - od žlutých tónů až k vínovým - každý odstín je v přírodě na podzim k mání (takže ne všechny červené věci musí pryč :-)
Jak lampiónky, tak dýně mám z našich zahrádek - dýně od mamky, lampiónky mi rostou na zahrádce v mém bývalém bydlišti. Musím je zavčas sklidit a usušit, abych měla dekoraci i na vánoce.
Ale protože je to barva dost agresivní, musím s ní opatrně. Naštěstí je tu pořád bílá, která se fakt nikdy neomrzí - aspoň mě ne.



Chmelový věneček s mochyní




Slunečnice jsem dostala od švagrové Heleny




Kytička od tety Heleny pro Marušku k svátku



Smutné výročí

Dneska je to na den přesně, co nás opustila naše babička Eli, manželova maminka. Bylo to jako blesk z nebe - měla tolik plánů do budoucna! Manžel se z toho doteď nevzpamatoval, děti ještě teď občas zapláčou :-(

Protože jsem věděla, jak moc nás to bude bolet, původně jsem to výročí chtěla "přejít" nebo zasklít - prostě - ignorovat. Ale stejně tomu člověk neuteče. Takže jsem rozsvítila svíčku a neustále opakuji: "Babičko, odpočívej v pokoji. Děkuji Ti. Přimlouvej se za nás." Nevím, jestli to stačí, ale mě to pomáhá.

Odpočinutí lehké dej jí, ó Pane! A světlo věčné ať jí svítí. Ať odpočívá v pokoji. Amen.

Červenou nahradí na podzim oranžová

První školní den dvojčat