Jaro se nezadržitelně blíží

Předjarní

Dneska by bylo babičce Bařinové 88 let...

... odpočinutí lehké dej jí, Pane, a světlo věčné ať jí svítí. Ať odpočívá v pokoji. Amen.

Návštěva tety Hildy

Dneska večer přijela teta Hilda (sestra babi Eli) a přivezla dětem koláče (tak jak to vždy babi Eli dělala). Děti měly radost a já byla překvapená, že jsem si s ní byla schopna při víně povídat až do 1 hodiny v noci.
Bylo to celkem fajn, bylo to příjemné.
Ráno s Lubošem a dětmi odjela na šachový turnaj a starala se o děti celý den.

Honzíkova cesta

Dneska jel Honzík poprvé sám vlakem - z Řevnic do Prahy za Zuzkou na Noc univerzit. Na technické univerzitě měli pro děti připravený program a dárečky :-)
Honzík byl nadšený.

http://nocuniverzit.wordpress.com/

Návrh nové kuchyně

Pohled z jídelny do kuchyně

Pohled z kuchyně do jídelny

I k nám už přišlo jaro

Sice trošku brzy, ale hned je to veselejší :-)

Tvoření dětí

Honzíkovi sovičky

Juráškův jarní obrázek s ptáčkem a tankem

Maruščin pejsek

Různé

Maruška je nemocná

... a Jura taky na tom není nejlíp. A já mám samozřejmě spoustu práce :-(
Ale Maruška je zlaté dítě - sice chce pořád tvořit, ale pokud ji zabavím, potom můžu chvilku pracovat.
Tento týden ale víc prospala než vytvořila.
Nicméně dnes už je jí líp, takže snad už se nám, holka, uzdravila.

Honzíkovi předehrávky

U příležitosti pololetního vysvědčení pan učitel hudby - Petr Krutský - uspořádal předehrávky. Měla jsem z toho docela strach - Honza na flénu kašle, pan učitel se rozčiluje a vyhrožuje a neustále si vyžaduje mou přítomnost v hodině....

No, dopadlo to docela dobře - Honzík se "ufoukl" jenom jednou a jinak to zapískal dobře. Obdržel vysvědčení s varováním, že příští pololetí přitvrdí (no i tak má dvojku, takže nevím, nevím...)

Na závěr nám hudebníci přednesli se sborečkem dvě písničky, které byly opravdu zlatým hřebem.

Honzíkovo vystoupení

Anežka Krutská opět excelovala

kytarový "sboreček"

Jakub Malý

Vystoupení sborečku

Dětem se trošku pletla slova

Honzík

Zlatý hřeb programu

Svátek sv. Valentýna...

... až na ráno u nás přešel - jako každý rok - bez povšimnutí. Neslavíme ho, ale o kytku nepřijdu. Dostanu ji v pátek nebo příští týden, až se květináři vrátí k normálním cenám.

Volnější týden...?

Luboš včera odvezl děti k Heleně, protože má jarní prázdniny a chce děti učit lyžovat. Zůstaneme doma jenom s Honzíkem.
Ráno tedy nemusím před osmou z domu (tudíž můžu zůstat v pyžamu a potom tajně vlézt po Honzíkově odchodu zpátky pod peřinu), nemusím na pondělní cvičení a úterní šachy. Dalo by se říct, že se mám. Jenomže už v neděli večer se mi po Juráškovi a Marušce začalo stýskat :-(
Musíme myslet pozitivně: děti si užijí sněhu a lyží a my s Honzíkem zase klidu. Navíc se mohu víc věnovat Honzíkovi, který je mnohdy až "poslední v řadě".
Musím mu něco vymyslet, aby měl taky pocit, že si to užil.

Prodáváme byt

Protože je dům téměř hotový a budeme potřebovat hotovost na jeho dokončení, je nutné prodat co nejdříve byt. Dostala jsem příkaz uklidit byt tak, abychom ho mohli nafotit pro inzerci. Je fakt, že najednou to opravdu nešlo - zatímco děti a Luboš byli v sobotu v Plzni na šachovém turnaji, já uklízela a fotila. Zvládla jsem pouze obývák a dětský pokoj. Zbytek budu muset zvládnout v týdnu.
Nicméně základ inzerce je zde:

Snídaně skoro do postele

Dneska byl na řadě Honzík. Sám si to právo vymohl - nedělní snídani připraví on sám. A taky že jo. Když jsem po osmé rozlepila oči, bytem se linula vůně rozpečených bagetek. Zlatý kluk :-)

Honzíčkova nedělní hostina

.. na Hromnice o hodinu více

Na Nový rok
o slepičí krok.
Na Tři krále
o skok dále.
Na Hromnice
o hodinu více.

Mrazy přesahující -30 C sice moc na příchod jara neukazují, ale Hromnice by měly být prvním poslíčkem jara. Nicméně i přes tu šílenou zimu je fakt, že dny se prodlužují, protože už nejezdím s klukama na fotbal potmě. Ještě v půl šesté bylo světlo! Hurá!!